17.kapitolka

24. prosince 2007 v 10:31 | Lightsoul |  Světlo vs temnota

Tak a je tu další vánoční dáreček ode mě a doufám, že když jste mě zklamali, že to napravíte. Ještě vás čeká jeden dáreček tak se těšte. :)))

Došli před dům pořádně si ho naposledy prohlédly. Každá se chytla jednoho dospělého a přenesli se.

Objevili se v menší vesničce.

" Tak holky budeme, tam muset dojít máme tam určitá bezpečnostní zabezpečení, tak se do domu nejde jen tak přenést."

Tak šli mlčky do nového domova. Obě byly zahloubané a přemýšleli, jaký to asi bude žít, tady a jaký to bude v nové škole magie.

El měla štěstí, že už něco málo přečetla, no vlastně skoro všechno do školy a teď se chtěla vrhnout do knížek co s koupila a Dědicích světla a jestli tam něco nebude o tý věštbě co se jí týká.

Monika už si taky něco do školy přečetla, ale nebylo to ho moc, jelikož byla nemocná a pořád musela spát, aby se už brzy uzdravila a mohla jít nakoupit věci do školy.

Šli až došly k velkému domu, byl nádherný s velkou zahradou .
Ta zahrada byla poměrně rozsáhlá, bylo tam jedno větší jezero a i menší lesík, moc hezký altánek, porostlí břečťanem.

Dům co dům, ale pořádný barák, byl prostě neskutečný, moc se holkám líbil.

Charlott a Johnem je odvedli do domu, přímo do jídelny, aby si mohly dát večerní svačinku a mohli probrat dům jak se jim líbí.

" Tak co holky, jak se vám tu líbí?"

" Je to moc fajn, mami to je velký, to neprozkoumáme ani za dva dny."

" Tak to máš pravdu, nějakou dobu vám to zabere." pověděla Charlott

" No aspoň od nich bude klid." Pověděl bez okolků John.

" Dovol"

" No dovol tati, mi jsem vždy hodný a tichounký jak myšky." Pověděla El a poťouchle se usmála na Monču, zas má něco v plánu.

" Vy dvě, nikdy jsi jak dvě ...., radši nic."

" Jak jako radši nic, hezky to dopověz."

" Tak klid, musíme teď vyřídit něco důležitějšího než vaše pitomí dohady." se neudržela Charlott

" Jak jako dohady, žádný dohady jen rozumná konverzace." odpověděl John

" Jo, tak co jsi chtěla probrat?" zeptala se El

" Hlavně tu adopci."

" Aha a co přesně?" poptala se Monča.

" Mam tady nějaký papíry, co musíš podepsat a to je vše zbytek zařídíme sami, docela nám hraje do karet, že tví rodiče napsali závěť ve který píšou, že se o tebe máme postarat, tak k tomu nepotřebujeme ani sociálku jen tvůj podpis a ještě ohledně toho jména, nerozmyslela jsi si to?"

" Ne, nerozmyslela jsem si to budu moc ráda mít vaše jméno." pověděla tak jak to cítila.

" Tak to je fajn, ale nevím, jak se ti bude zvykat na nový příjmení?"

" Nevím, ale snad to nějak zvláááádnu." Právě si zívla.

" Tak holky, půjdete spát, jen co mi taky Monča něco podepíše." prohlásil John.

Podal Monče nějaké papíry a podepsala je, ani je nečetla věřila jim.

" Myslím, že by to pro dnešek už stačilo, ještě si musíte vybalit, tak běžte Charlott vám ukáže pokoje, budete je mít vedle sebe."

" Tak jo měj se a dobrou noc."

" Dobrou holky a pamatujte si co se vám bude v noci zdát, znáte to s tím co se vám zdá první noc v novém domě a nové posteli se vyplní."

" Jo nezapomeneme a dobrou noc." Odpověděla mu Monča.

" Tak fajn a dobrou noc Mončo a snad pro tebe budeme dobří rodiče."

" Neboj budete" usmála se na něj a běžela dohonit El s Charlott, které pomalu zacházeli za roh chodby.

" Tak kde se flákáš?" zeptala se El Monči, když je dohnala.

" To bys ráda věděla."

" Jo"

" Ale já nepovím" a vyplázla na ní jazyk.

" Tak si to nech."

" Taky, že nechám."

" No tak holky nechte toho."

" Vždyť už nic neříkám."

" Tak tady budeš mít pokoj ty El a tady ty Mončo už tam máte kufry."

" Jo, tak moc děkuji i za to že jste se mě ujali jsem moc ráda, aspoň se s tím líp vyrovnám a už ani na to moc nemyslím."

" Tak to jsem moc ráda, měli jsme strach, že se zhroutíš, ale ty jsi v pohodě a to jsme moc rádi." usmáli se na sebe a objali.

" Mami, tak dobrou." pověděla Monča

" Dík, to bych nečekala a taky vám oboum přeji dobrou noc.

A holky vešli do pokojů, zjistili, že je mají dveřmi spojené a každá má svojí koupelnu. Rychle si vybalili věci z kufrů a zapadli do postele. Po nějaké době se ocitli v říši snů.





Doufám, že se vám kapitolky líbili a zanecháte komentíky. Jinak budu muset opravdu udělat tu komentovou hranici. Já bych psala normálně, ale kapitolky by přibývali pomaleji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wastow wastow | Web | 24. prosince 2007 v 11:48 | Reagovat

jééééé  úpa supa kapča:-)

2 Denisa Denisa | 24. prosince 2007 v 12:43 | Reagovat

úplně bezvadný:-)

3 pantherka pantherka | Web | 27. prosince 2007 v 14:05 | Reagovat

jejda, nějak sem na tebe zapomněla omluvný úsměv* Jinak kapitolka samozřejmě bombová!!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama