5.kapitola

24. prosince 2007 v 10:10 | Lightsoul |  Peklo života

Tak a je tu první vánoční dárek musím uznat, že jste mě docela zklamali, čekala jsem, že tu bude opravdu těch deset komentů a ono nic. No, ale jelikož jsou vánoce, tak jsem se rozhodla, že nebudu mrcha a dám vám sem 1. ze tří dárečků, doufám, že mě teď už nezklamete a budete psát komenty. Teď vzhůru do čtení.

Sam došla do svého pokoje a tam začala přemýšlet o dnešním dni. Po nějaké době usnula, tahle noc ji zmohla jako jedna z mála.
Když se probudila, byl čas oběda. Než se šla najíst, skočila do koupelny a upravila se. Pak si došla do jídelny, kde už byla celá její rodina.
"Kde jsi zas byla?" vyjel na ni její adoptivní otec.
"Kde by? V pokoji," odvětila mu s klidem. Už na to byla zvyklá.
"No a to se nám princeznička konečně vyspinkala?" vyjel na ni podruhé.
"No jistě, do růžova." A usmála se na něj. Byl rudý vzteky, ale nic neříkal. Sam se najedla, byla ráda, že je sobota. Za ten týden si moc neodpočine. Protože nemůže v noci spát, chodí na procházky. Sarah ji neustále nabádá, ať jde normálně spát jako každý jiný, ale Sam nemůže. Nějak jí nejde usnout a noční procházky jí dodávají energii.
Po obědě se šla projít po městečku, něco málo si koupila a posléze zamířila zpátky domů do svého pokoje. Když tam konečně došla, už se stmívalo. Zasedla tedy k počítači a začala si povídat se Sarah.
"Ahoj."
"Ahoj, tak jak bylo?"
"No ...." a začala jí vyprávět co se jí v noci stalo, ale nevšimla si, že ji za oknem pozoruje šest párů očí.
"Ooo, tak to je něco, holka, ty na takový věci máš fakt štígro."
"Hm, to mi povídej… A víš co je nejhorší? Ten kluk, Alex, jak jsem ti říkala, pamatuješ?"
"Jo, to je ten co tě seřval za to, žes mu zachránila tu jeho chlupatou prdel?"
"Hm, to je on."
"A co je s ním?"
"Je to můj brácha."
"Cože? Si děláš srandu?"
"Ne. Asi před týdnem jsem se to dověděla od fotříka, no ne přímo od něj. Poslouchala jsem za dveřmi."
"Bože, jsi normální? Víš ty vůbec, co by ti udělal, kdyby tě našel?"
"Ooo, docela živě si to dokážu představit." Otřásla se.
"Vidíš. Proč je pokoušíš?"
"Já nevím… jsem prostě taková a -" Přerušila ji Sarah.
"Promiň, Sam, už musím. Je tu brácha a znáš ho. Měl by kecy."
"Jo, to vím, tak se měj. Paaa."
"Ty taky a zítra se určo ozvi, musíme to doprobrat."
"Jasnačka. Tak zítra ahoj.
"Čau."
V pokoji se rozhostilo ticho. Najednou se za ní ozvalo tiché "Ehm". Nadskočila a otočila se.
"Safryš, jste normální, lézt mi do pokoje? Víte, co by se stalo, kdyby na to přišli?"
"Ne, tak nám to pověz. A nechceš mi náhodou něco říct?" ozval se Alex
"Tak za prvý, tady nemáte co dělat, za druhý, co by se stalo, tak do toho zrovna tobě nic není a za třetí, co bych ti jako měla říkat? Omlouvat se ti nebudu, nemám za co!"
"Za prvý jsme sem přišli, abych se ti mohl omluvit. To, cos udělala, bylo moc odvážný a moc lidí by to neudělalo. By sebou hned švihli na zem. Za druhý mi do toho je hodně, když jsi moje sestra. Za třetí se nemáš za co omlouvat."
Sam na to koukala dost vyjeveně. Šla ke dveřím a zamkla. Otočila se na ně.
"Jak?"
"Jak to vím? No, Tom nám říkal, že jsi fajn. Nezbledla bys jen proto, jak se jmenuji, tak jsme to chtěli zjistit. Když jsme sem přišli, slyšeli jsme, jak mluvíš s tou holkou."
"Sam, my jsme nechtěli poslouchat, jen nás to zajímalo," ozval se Tom.
"A není to tím, žes to chtěl vědět hlavně ty?" poťouchle se na Sam usmál Jerry a šel k ní. "Já jsem Jerry, ten nejchytřejší z nás tří. Fakt promiň za to poslouchání a moc ti děkuji za záchranu života." A podal jí ruku. Sam ji přijala, ale nevěděla co říct.
"Ach jo, co mám dělat? Stejnak bys to měl vědět a pokud jdu, co by se stalo, kdyby mě tu otčím nachytal se třema klukama. Asi bych strávila tejden v posteli na nemohoucnost." A hořce se usmála.
"Cože?" ozvalo se trojhlasně.
"Ježíši, buďte zticha, jinak to tak fakt dopadne."
"Takže jste se omluvili a dozvěděli, proč jsem zbledla, a teď už asi můžete jít, ne?"
"Sam, ty nás vyhazuješ?" ozval se Tom.
"Ne to ne, jen fotřík je dneska nabroušenej a nerada bych to schytala."
"A nešla by jsi s námi? Mluvil jsem dneska s ostatními a můžu tě přivést ukázat té naší velké rodině."
Na chvilku zapřemýšlela. No, mohla bych se dovědět, co je s mými pravými rodiči, pomyslela si.
"Tak jo, proč ne. Jen počkejte, musím se převlíknout." Vzala nějaký věci ze skříně a zapadla do koupelny.
...........................
"Teda Tome, už se ani nedivím, že po ní jedeš, je to kus." Tom se na něj zašklebil.
"Tak hele, takhle o mý sestře nemluv," pověděl mu přísně, ale pak se na něj usmál a dodal: "Ale máš pravdu." A poťouchle se začali smát. Vtom tam přišla Sam. Moc jí to slušelo. V tu ránu se přestali smát.
"Téda, ségra, tobě to sekne." Sam se na ně usmála a šla k oknu.
"Tak jdeme, ne?"
"Jasně," ozvalo se zas trojhlasně. Všichni přelezli na střechu a Sam lezla po střeše ladně jako kočka, ale zato hbitě.


Tak doufám, že se vám kapitolka líbila a všem přeji moc dárků pod stromečkem, zdraví, štěstí lásku a šťastný nový rok.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sára sára | Web | 24. prosince 2007 v 10:10 | Reagovat

u me je bleskovka 17 v rubrice bleskovky takl si ji pls udelej

2 Denisa Denisa | 24. prosince 2007 v 10:26 | Reagovat

suprový:-)

3 wastow wastow | Web | 24. prosince 2007 v 12:12 | Reagovat

jůziskotéééééééééééééééé.....těšim se na pokráčooo:))

Kdy bude?

4 Lucka Lucka | 25. ledna 2008 v 21:04 | Reagovat

Petruš,jen tak dál!!!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama